Pravidla rozhovoru pro účastníky i lektora
A/ Mluv
jasně, stručně a srozumitelně pro ostatní!
Sokratovský rozhovor se drží běžného používání
jazyka, vyhýbá se odborným výrazům a termínům, kterým třeba nerozumí všichni
účastníci
B/ Mluv
k věci!
Každý musí umět zvážit, zda je příspěvek
k debatě, který hodlá přednést, skutečně „přínosný„ a zda tím neodkloní
rozhovor ze stávajících kolejí. Nadbytečné „chytré“ poznámky pronášené bez
souvislosti působí rušivě. Obvykle se však k hlavní otázce vynoří ještě
mnohé podotázky, to je přirozený vývoj rozhovoru.
B/ Ber vážně
všechny názory ostatních účastníků!
Aby mohl společný myšlenkový proces dobře fungovat,
měli bychom upozadit všechny naše dohady o motivech ostatních zúčastněných.
Musíme předpokládat, že svá tvrzení nepředkládají samoúčelně, nechtějí kazit
rozhovor, ale mají vážný důvod. Často se stává, že některý účastník není
schopen přesně vyjádřit své pochybnosti a vypadá to, že rozhovor naschvál „kazí
a zdržuje“.
C/ Buď upřímný! Pokud máš pochybnosti vyslov
je nahlas! Jinými slovy: nezastupuj nějaký argument jen tak pro radost
z dohadování, když jej nemyslíš vážně (nehraj ďáblova advokáta). Toto
pravidlo zrcadlově doplňuje předchozí zásadu.
E/ Vycházej
z prožité zkušenosti, z příkladu! Myšlení je v rozhovoru neustále v kontaktu
s reálnou zkušeností, z níž se vychází. Na počátku tedy máme
konkrétní zkušenost. Teprve z ní odvozujeme obecné odpovědi na otázku
(např. co je zodpovědnost?).
F/ Snaž se o
dosažení shody, nikoliv o vítězství! V rozhovoru se snažíme vytvořit
společný názor na věc. Nehraje v něm roli, zda důležitou větu řekla Anička
nebo Karel. Toto pravidlo však neznamená, že všichni musí za všech okolností
souhlasit se vším. Proti snaze o shodu totiž v praxi působí pravidlo třetí
– tedy buď upřímný. Pokud nemohu s nějakým názorem souhlasit, je správné
to říct a uvést své důvody proč nesouhlasím. Uznávaným argumentem může být
např. také věta: já to tak necítím.
Ne každý účastník je totiž schopný předložit hned všechny argumenty.
S pomocí ostatních pak může své problémy lépe formulovat. Může se tedy
také stát, že žádného konsensu dosaženo nebude. Poctivost vůči metodě je
v tomto ohledu důležitější než dosáhnout výsledku za každou cenu.